| ||||||
|
lidé, kteří nemají zájem o sex.V dnešní sexem posedlé mediální kultuře je to docela neuvěřitelné, píše americký list New York Times. Internet však dal vzniknout komunitám asexuálů, kteří dosud bývali - během historie - skryti. Dnes tito lidé houfně prohlašují, že nemají zájem o sex.Nezájem o sex není nutně choroba ani problém, konstatují lékaři, pokud to nevyvolává problémy, napřiklad v manželství nebo v partnerském vztahu. Asexuálové konstatují, že si jsou vědomi svého nezájmu o sexu od puberty. "Uvědomila jsem si, že jsem asexuální, asi v tutéž dobu, kdy jsem si uvědomila, že jsem malá, v době, kdy mi bylo asi 15," říká slečna Morganová z Edmontonu. Internet poskytl lidem, kteří si říkají asexuálové, platformu k tomu, aby oznámili svou kolektivní existenci. Největší touto komunitou je Asexual Visibility and Education Network, která má na internetu více než 4000 registrovaných účastníků. "Snažíme se zjistit, zda je možné zbavit se v této věci pocitu, že jsme izolovaní," konstatoval jeden z nich. Tato komunita definuje asexuála jako někoho, kdo "nepociťuje sexuální přitažlivost k druhému pohlaví". Asexuálové mohou potřebovat sex, anebo dokonce masturbovat, ale nechtějí pohlavní styk s druhými lidmi, vysvětlil David Jay, 23, který tuto organizaci před čtyřmi lety založil. Asexuálové se mohou zamilovat, konstatuje Jay. Nejde jim ale o sex. p> Jay je hovorný, usměvavý mladík s mnoha přáteli. Pracuje u jedné vzdělávací instituce v San Francisku. Chce získat "hluboké emocionální pouto" a vychovávat děti (ne nutně svoje). Ale nikdy neměl sex a - dodává - je velmi pravděpodobné, že k tomu nikdy nedojde. Asexualita není totéž jako celibát, který je úmyslným potlačením touhy po sexu. Z jediné dosud publikované studie asexuality vyplývá, že asi 1,1 procento celkové populace je asexuálních. Tento údaj byl zjištěn na základě zkoumání 18 000 Britů, kteří poskytli v roce 1994 vědcům pohovory o pohlavních chorobách. Vědci zjistili, že 44 procent osob, které nemají zájem o sex, je v manželském svazku anebo v něm bylo v minulosti. Asexuálům se často říká, že se jejich postoj změní, potkají-li konečně osudovou, vyvolenou osobu, ale tyto předpovědi je nepřesvědčují. "Proč bych měl natolik potřebovat v životě sex, abych věnoval svůj čas a energii zjišťování, co mě údajně má vzrušovat?" ptá se Jay. Lékaři zjistili, že mohou vyvolat sexuální touhy u mužů i u žen tím, že jim poskytnou dodatečné hormony. Někteří vědci si myslí, že asexualita je důsledkem určitého hormonálního vývoje, anebo odlišného vývoje určitých mozkových struktur. Může jít také o strach ze sexu. Mnoho lidí často prochází obdobími asexuality. Mnoho ženatých dvojic přestává po určité řadě let praktikovat sexuální styk. Většina asexuálů však nemá o sex zájem trvale. Jeden dvaatřicetiletý muž z Dallasu svědčil o tom, že se chtěl vyrovnat se svou asexualitou tím, že se oženil. "Myslel jsem si, že začnu mít zájem o sex." O šest let později se s manželkou rozvedl a nyní žije s mladším mužem ve vztahu, který charakterizuje jako milující a romantický, avšak bez sexu. Jay se domnívá, že se asexuálové mohou naučit vztahům s normálními lidmi. "Když jsem chodil na střední školu a měl jsem pocit, že se o mě někdo začíná sexuálně zajímat, okamžitě jsem se stal defenzivním. Ale od té doby jsem si uvědomil, že pokud o mě někdo začne projevovat sexuální zájem, znamená to, že je mu sympatická moje osobnost."
| |||||
|
| ||||||
